Poslední vyjížďka
Už ani nevím jak se zrodil tento nápad, ale jak už to je u každé organizace, každý rok se nějak končí. V partě cyklistů padl návrh uskutečnit poslední vyjížďku v roce 2006. Vyhlásil se termín na pátek 27.10.2006 v 17:00 hodin u Kampeličky a jako každou letošní vyjížďku jsme dali na vědomí každému koho jsme potkali. Trasa cesty byla naplánovaná do Rotneka na papričky, aby se mohl zúčastnit i netrénovaný cyklista. V letošním roce jsme měli vždy kliku na krásné počasí, které nás nezklamalo ani tentokrát.
 Letos naposled
Ve tři čtvrtě na pět vyjíždím ještě za svitu slábnoucího sluníčka směr Kampelička a po zkušenostech z minulých výjezdů, kdy se řekne "pojedu", a potom nic, dorážím s napětím kolik se nás dnes sejde.
 
Přijíždějící cyklisté
 
Vše probíhá nad očekávání - fotím přijíždějící cyklisty, ještě se telefonuje, koho budeme nabírat cestou a u Georgese zastavujeme v kompletní sestavě, vyjma Vendy, který za námi vyraží později.
 U Franty proběhlo dofoukání nepřipravených roverů
 K Georgesovi
Přemlouváme Tuziho na vyfocení společné fotky. Tolik cyklistů pohromadě se nevidí každý den - snad tomu přispěla vidina krátké cesty, dobrých papriček a přátelského setkání v sousední obci.
 Z leva: Ášek, Libor, Ivanova polovička, Liborava polovička, Dušanova polovička, Georges, David, Pepa, Georgesova polovička, Tomáš, Ivan a polovička s Frantou
Podle očekávání se David okamžitě chopil postu prvního jezdce následovaným Pepou (snad hlad, nebo žíža?). Já jsem se snažil fotit podél cesty, škoda, že už začalo stmívat.
  Na cestě
Těsně před šestou dorážíme do Rotneka k Suchomelom, parkujeme rovery a zasedáme ke společnému stolu. Pivo výborné, papričky také.
  V Rotneku
Tak to jsem sdělil cestu tam, večer se postupně fotky stávaly nepublikovatelné a o společné cestě zpět jen to: dorazili jsme zdraví a ještě téhož dne. Snad za zmínku stojí tři bouráky a jedno porouchané kolo. Už teď se těším na příští rok až opět šlápneme do pedálů jedno kam.
Autor: Á |